Texty populárnej hudby sú väčšinou funkčné a majú určitým spôsobom zabávať. Predsa však existujú hudobné žánre a štýly, ktoré používajú (zhudobňujú) texty, ktoré majú blízko k poézii alebo poéziu samotnú. Napríklad: folk, šansón, pesničkári, art rock a podobne.
Ukážky spojenia hudby a poézie
Roger McGough
- Pavol Hammel : Akýsi cudzinec (preklad Ján Buzássy)
Václav Hrabě
- Václav Hrabě: Reduta Blues – Stop Time – Ospalé nežnosti – Chvíle (recituje Miroslav Kovářík, hudba Vladimír Mišík & etc..)
Poézia v hudbe
- Jozef Urban Ideme z PKO (spieva M.Žbirka)
- Miroslav Válek Smutná ranná električka (upravil M. Varga)
- Pavol Hammel Usmej sa, keď odchádzam (text Boris Filan)
- Josef Kainar Stříhali dohola malého chlapečka (zhudobnil a spieva Vladimír Mišík)
- Václav Hrabě Variace na renesanční téma (V. Mišík a syn)
- Vladimír Vysockij: Pravda a lož
Originál V.V.
Jaromír Nohavica – koncert
Jaromír Nohavica – pôvodná verzia
Jaromír Nohavica a Vladimír Vysockij
Texty piesne v originále a v preklade
Vladimír Vysockij
Притча о Правде и Лжи
В подражание Окуджаве Нежная Правда в красивых одеждах ходила, И легковерная Правда спокойно уснула, И поднялась, и скроила ей рожу бульдожью: Выплела ловко из кос золотистые ленты Только к утру обнаружила Правда пропажу – Правда смеялась, когда в нее камни бросали: Стервой ругали ее, и похуже, чем стервой, Тот протокол заключался обидной тирадой Голая Правда божилась, клялась и рыдала, Впрочем, легко уживаться с заведомой ложью, Некий чудак и поныне за Правду воюет, – Часто, разлив по сто семьдесят граммов на брата, |
© Владимир Высоцкий. Текст, музыка, 1977 © Владимир Высоцкий. Исполнение, 1977 [5:19]Find all translations of this song |
Pravda a lož ∦
Citlivá pravda sa pre radosť biednych a prostých A pravda pokojne zaspala hlbokým spánkom, Vstala a tlamu jej ušila z buldočej kože: Z vlasov jej šikovne vyplietla zlatisté stuhy, Pravda len nad ránom zistila, čo sa jej stalo, Keď do nej hádzali kamene, iba sa smiala: Hanebné tirády zavŕšil protokol súdu: A holá pravda sa dušuje, prisahá, stoná, Kdejaký čudák sa doposiaľ za pravdu bije. Často, keď popíjaš a potom hľadáš svoj prístav, |
© Lýdia Vadkerti-Gavorníková. Preklad, 1985 |
Pravda a lež
© Milan Dvořák. Překlad, 1982
Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála,
pro blahoslavený navlíkla honosný šat,
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála,
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat.
A Pravda znavená usnula, hned co si lehla,
ze sna se culila, naivka důvěřivá,
jen oči zavřela, už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv.
S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda,
ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní,
kdopak tu rozpozná, která je Lež, která Pravda,
až budou obě dvě donaha vysvlečený.
Na její blůzu si její brož fešácky připla,
pod paži stříkla si jejím dezodoren,
peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla,
odplivla, odporně zaklela, vypadla ven.
K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází,
před zrcadlem se pak notně podivila:
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí,
aby se ta čistá Pravda tak nelišila.
Pravda se smála, že na ni kameny hází:
„Vždyť Lež je to všechno a Lež taky mý šaty má“,
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem,
byla to rozmluva dost málo přívětivá.
Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda,
ostatně cizí šmouhy přišili jí,
nějaká coura tu tvrdí, že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí.
Pravda se brání a přiznat se nechce,
to máš, holka, marný, jak chceš se dušuj a křič,
Lež zatím, potvora, ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč.
Leckterý hlupák se dodnes o Pravdu hádá,
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš,
jistě, že ve světě nakonec zvítězí Pravda,
ale až dokáže to, co dokáže Lež.
Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ,
někdo tě vysvlíkne, řeknou, že ti to patří,
a dřív, než se naděješ, nosí tvé kalhoty,
a dřív, než se naděješ, má tvoje hodinky,
a dřív, než se naděješ, jede na tvém koni Lež.